Pet.Rindt.

SNĚŽÍ!

Znovu se ochladilo a do lesa zavítala pravá bílá zima plná jíní a padajících vloček...

Celý les se pozvolna zachumlal do bílé peřinky a všude vládlo pohádkové ticho

podbarvené ještě zvláštním zářivým světlem.

Všechna zvířátka vykukovala zvědavě ze svých jeskyněk, nor a hnízdeček, avšak nikdo

si netroufal ven, aby tu krajkovou krásu svými stopami neporušil...

Také Krtek si uchystal zásoby a utěsnil škvírky v podzemní světničce, aby tam měl pěkné

teploučko a dobře se mu spalo. Užuž se chystal, že si hupsne do peřin, ale pak ho

napadlo, že se ještě podívá ven, jaká ta zima vlastně je?

Vy\koukl ven a to, co uviděl, mu dočista vyrazilo dech. To je nádhera, jak to, že jsem

nevěděl, že je zima tak krásná? pomyslel si... Všude se třpytily bílé závěje. Křup, křup,

a Krtek si zkusil první krůčky. To se to bude klouzat ze stráně dolů! A těch koulovaček!

Jenomže s kým se bude koulovat? S kým si zimu užije? Vždyť všichni jeho kamarádi

v zimě spí! A tak si Krtek postavil sněhuláka. Sněhulák byl na sněhu jako doma - proč by

jim spolu nebylo dobře? A bylo! Bylo jim dobře celou dlouhou zimu...

 Těším se na zimní obrázky...

Zdravím...

knihovnice: Petra R.